úterý 1. července 2014

vrak Volkswagen Beetle- stavba

Poměrně dlouhou dobu se mi v modelářské pracovně povaloval rozpracovaný model Volkswagenu Beetle z dob jednoho experimentu. 
vrak Volkswagen Beetle
Při každém úklidu pracovny jsem ho držel v ruce nad odpadkovým košem a váhal, ale pokaždé jsem si nakonec řekl: „co kdyby náhodou...”
Když jsem si pak dával oddechovou pauzu na mé aktuálně rozpracované diorámě, napadlo mě použít tento model pro výrobu rezavého vraku. Chtěl jsem si vyzkoušet postavit rezavý model s použitím těch nejzákladnějších modelářských postupů, bez zbytečných patinovacích přípravků, které jsou v současné době na trhu k dostání. Článek jsem rozdělil do třech částí, v této první části se dočtete o stavbě brouka.

PŘESTAVBA:
Rozhodl jsem se ztvárnit hodně zdevastovaný vrak, ležící dlouhou dobu bez povšimnutí někde v zarostlé louce. Nejprve jsem začal rozřezáním modelu na kusy, odstranil jsem celou střechu, dveře, na jedné straně jsem odřezal oba blatníky. Také jsem zasáhl do krytů motoru i zavazadlového prostoru. Dalo by se říci, že jsem model vlastně celý rozřezal.




Rozřezání modelu na díly





Hotový model

FRÉZOVÁNÍ: 
Model je stříkaným výrobkem firmy CMK a je tvořen dost silnou vrstvou (2-3 mm) polystyrenu, což poměrně znepříjemňuje frézování, při kterém vzniká mnoho prachu. Proto jsem se po pár vteřinách práce, kdy v pracovně vznikl bílý oblak, rozhodl frézovat model pod vodou. Používal jsem mnoho frézovacích stopek, kterými jsem z vnitřní části modelu ztenčil plast na minimum. Je nutno zvolit velmi nízké otáčky, protože se plast jinak taví a nebylo by možné dosáhnout roztřepených okrajů orezlých děr.
Různé druhy frézovacích stopek
Plast jsem následně proděravěl hrotem skalpelu a jemnými frézami. Nejvíce jsem se soustředil na styčné plochy plechů karoserie, dveře, víko kufru, podlahu a blatníky.


Profrézování různých dílů karoserie
DVEŘE:
Dveře jsem vyrobil úplně nové. Vnější plech dveří vyrobený z 0,1 mm tenké destičky jsem prorezavěl frézou. Pomocí frézy jsem také vyrobil vnitřní rám obou dveří, jelikož jsem je chtěl ztvárnit bez čalounění. Po slepení dveřního rámu a plechu vznikla mezera, do které jsem vlepil okenní sklo.




Rámy a plechy dveří

SKLA A OKNA:
Výroba skla
Okenní rámy jsou zhotoveny z hliníkových proužků, ohnutých do tvaru okna. Sklo je vyrobeno podle návodu Per Olava Lunda. Nápad je podle mého soudu geniální a spočívá v nanesení drobných krystalků Icy sparkles od firmy Deluxe materials na velmi tenkou plochu disperzního lepidla. Docílíme tak velmi pěkného efektu roztříštěného skla. Po zalepení skel do rámu jsem na plochu ještě aplikoval lesklý lak, aby se krystaly více leskly a aby došlo k celkovému zpevnění.
Sklo zalepené do hliníkového rámu, vpravo sklo s rámem zalepené do dveří
SEDADLA:
Pro znázornění vyhořelého interiéru jsem se rozhodl sedadla vyrobit úplně od nuly z mosazného drátu, pružiny jsou z měděného drátku. Vše je pájeno cínem. 
Kostry sedadel
Sedadla zabudovaná na svá místa
PNEUMATIKY:
Ve stavebnici jsou pneumatiky dvou typů. Vybral jsem ten s chromovanými poklicemi. Bohužel vzorek kol je velmi hrubý. 
Deformované pneumatiky, ráfek, náboj kola
Proto jsem každou pneumatiku upnul do soustruhu, celý vzorek odstranil a vysoustružil nový. Na předním levém kole jsem se rozhodl udělat svlečený ráfek z pneumatiky a přední pravé kolo jsem vynechal úplně. Ráfek i náboj kola je vysoustružen z polyuretanového válečku. Všechny pneumatiky jsem také nad plamenem ohřál a po změknutí plastu je zdeformoval, abych tak ztvárnil zpuchření a jejich vyfouknutí.
Pneumatika svlečená z ráfku
ODPRUŽENÍ KOLA:
Při výrobě odpružení jsem vycházel ze skutečných fotografií přestavěného brouka. Použití vinutých pružin se mi zdálo tak nevšední a zajímavé, že jsem se rozhodl je k modelu vyrobit z plastové destičky a hliníkového drátku. Bohužel jsem si však neuvědomil, že jsem při stavbě zapomněl odfrézovat dřevěný rošt na podlaze vozu, který měly nainstalovány jen válečné typy brouka. A tak tímto zásahem vznikl tak trochu paskvil, na což mě upozornil modelář pan Ondřej Kubeš.
Odpružení a závěs pravého kola

Hotový model
KONEC PRVNÍ ČÁSTI 
V příštím díle se dočtete o barvení modelu a jeho dokončení.  Ve třetím díle pak o stavbě malé diorámy. 

POUŽITÝ MATERIÁL:
plastová destička 0,1 mm,
polyuretanový špalíček, hliníkový drátek, měděný drátek, mosazný drátek, disperzní lepidlo

ODKAZY:
vrak Volkswagen Beetle barevní zde
Louka- vrak Volkswagen Beetle zde

článek vyšel také v časopose Modelář Extra 21- za chyby, které se v článku vyskytují je odpovědná redakce

měřítko 1/35


neděle 1. června 2014

Zahradní a zemědělské nářadí, žebříky

Hotové zemědělské nářadí
Výroba zahradního nářadí je poměrně rychlá záležitost. Ze špejle či párátka si pomocí skalpelu vyřežu násadu daného typu. Jen v nástinu: lopaty, hrábě, vidle, motyky mají násady kulaté s prohnutím nebo bez něj. Násada kosy (kosiště) je dlouhá asi 180 cm a má tvar čtyřhranu s dvěma rukojeťmi na držení. Konický tvar násady má krumpáč. Rýč je na konci opatřen držadlem tvaru T, které je vyrobeno ze dřeva nebo z plechu. 
Pracovní části nástrojů vyrábím většinou z měděného plechu, aby se jednotlivé komponenty daly pájet. To zajišťuje vysokou pevnost spojů při následné manipulaci. Spoje zajištěné pomocí vteřinového lepidla jsou při takto malých rozměrech styčných ploch velmi náchylné k poničení. Popsaným způsobem můžeme vyrobit libovolný typ nářadí, já jsem se zaměřil na výrobu následujících typů.

DŘEVĚNÉ ŽEBŘÍKY:
Obě stojny se dříve vyráběly z kmenů stromů. Ty se zbavily větví a kůry a pak se otesaly do oblého tvaru, díky tomu byla každá stojna tvarem trochu jiná, na některých místech jsou vidět suky, jako pozůstatek větví.
K výrobě jsem použil dlouhé špejle, které jsem seříznul skalpelem do oválného průřezu. Snažil jsem se, aby průřez byl nepravidelný, tak jak tomu je ve skutečnosti. Naznačil jsem i suky a drobné poškození dřeva. Pak jsem si odměřil rozestupy jednotlivých příček a do špejlí vyvrtal otvory pro stupačky. Ty jsem zhotovil z párátek. 
Dřevěné žebříky
Při běžném provozu se může stát, že se stupačka prošlápne. Je to jistě dosti nemilá situace, ve které bych se nerad ocitnul. Viděl jsem žebřík, který měl takto poničenou stupačku nahrazenou kovovou tyčí, tu jsem se rozhodl napodobit z mosazné trubičky. 


VIDLE:
Pracovní část nářadí jsem vyrobil z měděného plechu, který jsem ohnul okolo násady a na něj přiletoval příslušný počet zubů z měděného drátku. Existují různé typy vidlí, já jsem se rozhodl napodobit následující:

·  kopáč: vidle se zuby zahnutými v úhlu 90˚- sloužily k podávání a posunování sena či slámy.
·   vidle na štěrk/uhlí: více než pět silných zubů- snazší manipulace než s lopatou
·  podávky: tři až pět tenkých zubů- pro manipulaci se senem, slámou 

Podávky, vidle na uhlí, kopáč
DŘEVĚNÉ HRÁBĚ:
Jsou zhotoveny z párátka a balzového proužku, na který jsem nalepil zuby z hliníkového drátku vteřinovým lepidlem.



Dřevěné hrábě
KOSA S OBLOUKEM:
Ta se používala ke kosení obilí či žita, které se v oblouku hromadilo, pohodlněji odebíralo a následně stavělo do snopů.
Kosiště je opět z párátka seříznutého do čtyřhranu, oblouk je z plastového pásku, tyčky z hliníkového drátku. Čepel je opět z měděného plechu.

Nenabarvená kosa, hotová kosa s obloukem a hrábě
BARVENÍ:
Barvení násad provádím nejčastěji pomocí olejových barev rozpuštěných v terpentýnu. Oleje se totiž do dřeva vsáknou mnohem lépe než akrylové barvy.
Hotové vidle
Nejprve nanesu hustou barvu, kterou následně z násady setřu papírovým kapesníkem. Nejčastěji používám odstíny Van Dyckova hněď, umbra pálená, umbra přírodní. Pozor si musíme dát, pokud na násadu lepíme součástky, vteřinové lepidlo se totiž snadno zapustí do dřeva a do daného spoje se pak barva nevsákne. Barvení pracovních částí provádím stříkací pistolí směsí leštitelné barvy Gunze, nebo Agama. Pokud potřebuji docílit zrezlého povrchu, provedu nejdříve základní nástřik hnědou barvou, na kterou pak nanáším pigmenty, nebo nastrouhané akvarelové pastelky oranžových a hnědých odstínů.

ZÁVĚR:

V souvislosti s kosou, se mi vždy vybaví zajímavá osobní zkušenost. Jednou jsme se ženou přijeli na chalupu a já se rozhodl posekat vysokou trávu před domem dříve, než se naším pohybem sešlape.
Žebříky pověšené na zdi
Jelikož jsem měl pouze kosu se srpem, pustil jsem se do práce s kosou. Po nějaké chvíli však padla kosa na kámen a násada se zlomila. Mírně rozladěn jsem v práci pokračoval se srpem. K dovršení všeho nezdaru, přišla naše neodbytná sousedka. 
Abych ukrátil nekonečné čekání během dvacetiminutového monologu, mimoděk jsem neustále ostří srpu brousil. Když sousedka za soumraku odešla opět jsem zaklekl a dal se rychle do práce, ale v samém rozrušení jsem si prvním nápřahem zasekl srp rovnou do ruky, kterou jsem držel připravený trs. Tím jsem se elegantně vyřadil z veškeré další naplánované činnosti a mohl jsem si tak alespoň užívat krásnou přírodu v okolí...


měřítko 1/35