pondělí 1. září 2014

Louka- vrak Volkswagen Beetle


vrak Volkswagen Beetle ve vysoké trávě
V této poslední části článků o stavbě vraku brouka se dočtete o ztvárnění minidiorámy. 
Při pobytu na naší chalupě jsem dostal nápad ztvárnit nesečenou louku s vysokou suchou trávou, do které bych umístil model vraku Volkswagenu. Aby podložka nepůsobila jednotvárně, rozhodl jsem model umístit do mírného náklonu směrem k divákovi. Chtěl jsem, aby měl celý model co nejmenší hmotnost, proto jsem pro stavbu podstavce zvolil materiály styropor a sololit, které jsou velmi lehké a dají se snadno lepit horkým lepidlem z tavné pistole.  

vrak Volkswagen Beetle ve vysoké trávě
PODSTAVEC:
Nejprve jsem ze styroporu vyrobil základ terénu, který jsem sofistikovanou a jemnou metodou (mlácením kladiva) vytvaroval do lehkého svahu. 



Vytvarování terénu

Pak jsem vše zasadil do podstavce ze sololitu natřeného černou barvou. Černou barvu podstavce jsem zvolil schválně, protože se mi zdá, že nejméně ruší oko při pohledu na model. Materiál jsem lepil horkým lepidlem z tavné pistole, což velmi urychluje celou práci.
Pracovní stůl s podkladovými fotografiemi
TERÉN:
Na hotový základ terénu jsem pak nanesl kaši zhotovenou z papírmaše,
jemného křemičitého písku, drobných kamínků a pigmentů zemitých odstínů.


Hmotu jsem rozmíchal ve vodě do konzistence hustší kaše, kterou jsem na povrch tvaroval prsty. Po zatuhnutí jsem se pustil do výroby louky.

LOUKA:
Pohled do zarostlého motorového prostoru vozidla
Chtěl jsem ztvárnit nesečenou louku z období letních měsíců. Ta se vyznačuje poměrně rozmanitou vegetací a vysokou suchou trávou, která vyrůstá z hustých zelených drnů. Ty tvoří celý podklad a nejsou tolik vidět. Kdo někdy sekal takovou louku kosou, jistě ví, že drny jsou zacuchány do tvaru víru a jsou mezi sebou hustě propleteny tím, jak se stébla různě ohýbají při foukání větru. Aby má louka vypadala realisticky, držel jsem se fotografií nesečené louky, kterou máme přímo za naší chalupou (samozřejmě bez vraku vozidla)

DRNY:
Jako základ drnů jsem použil koudel, kterou jsem obarvil štětcem barvami Vallejo a Andrea. Barvení jsem prováděl ledabyle, abych zachoval i přírodní barvu konopí, které perfektně imituje suchá stébla trávy.
Materiál pro výrobu drnů a lepení drnů k povrchu pinzetou
Nabarvené konopí jsem pak mezi prsty zacuchal a propletl. Na povrch jsem je lepil disperzním lepidlem Ponal. Do takto připraveného povrchu jsem pak zasadil model vraku.
Model vraku přilepený na své místo
SUCHÁ STÉBLA:
Stébla jsem vyrobil ustřižením vlasu z levných štětců. Je dobré stříhat vždy různou délku vlasu.
Výroba suchých stébel trávy
Nejprve jsem vždy uchopil pár vlasů do pinzety a po ustřižení je vždy hned zapíchnul mezi zelené drny. Stébla jsem k povrchu zatím ničím nelepil. 



Zapichování stébel do zelených drnů pinzetou

Je důležité, aby vše vypadalo nepravidelně, na některých místech jsou suchá stébla nahloučena blízko u sebe, jinde jsou řidčeji. Při zatravňování je dobré postupovat po malých úsecích a vše průběžně kontrolovat ze všech stran.
Na povrch celé minidiorámy 14x11 cm jsem spotřeboval dva velké ploché štětce.

ROZBITÍ JEDNOLITOSTI VEGETACE:
Pro dodání rozmanitosti vegetace jsem ještě do zeleného podkladu doplnil drobné bílé kvítky

Drobné bílé kvítky


Do vysoké trávy jsem ještě přidal  klasy ze své zásoby sušených rostlin.
Sušená rostlina pro výrobu klasů

Doplnění klasů na různá místa louky
Finální vzhled louky
Vše jsem pak přelakoval levným, silně tužícím lakem na vlasy Tesco, který se mi osvědčil lépe než ty od značkových výrobců.  

ZÁVĚR:
Celý model jsem od počátku stavěl s jasným záměrem. Chtěl jsem si vyzkoušet ztvárnění rezavého vraku za použití primitivních modelářských metod, bez užití všemožných patinovacích přípravků a rozmanitých technik, kterými se v posledních letech hemží modelářské časopisy. Rozhodl jsem se, že model postavím pouze pomocí proškrábání plastu a slané metody, odkaz na článek zde
Zároveň jsem si chtěl zkusit ztvárnit divokou luční diorámu, pro kterou jsem se inspiroval pobytem na chalupě. Ztvárnění louky bylo poměrně rychlé a jednoduché. Pokaždé když teď model pozoruji, vracím se do příjemných letních měsíců.
vrak Volkswagen Beetle ve vysoké trávě

vrak Volkswagen Beetle ve vysoké trávě
POUŽITÝ MATERIÁL:
styropor, sololit, koudel, levné štětce, sušená vegetace 

ODKAZY:
vrak Volkswagen beetle- stavba zde
vrak Volkswagen beetle- barvení zde
sladko-slaná metoda zde.

článek vyšel také v časopose Modelář Extra 21- za chyby, které se v článku vyskytují je odpovědná redakce

měřítko 1/35


pátek 1. srpna 2014

vrak Volkswagen Beetle- barvení


vrak VW Beetle
Ve druhé části článku o stavbě vraku brouka se dočtete o barvení a dokončení modelu. 
BARVENÍ:
Když jsem byl hotov s odfrézováním plastu a naznačení prorezlých míst na karoserii pustil jsem se do barvení. Jak již bylo řečeno v prvním díle, rozhodl jsem se, že nebudu používat různé modelářské patiny a přípravky pro docílení rezavého efektu a dal jsem si za úkol dosáhnout věrohodnosti pouze se třemi ingrediencemi, které má doma každý modelář. Jsou to barvy (akrylové), lak na vlasy a sůl s cukrem. Postup barvení sladko-slanou metodou, která je má oblíbená jsem popsal již dříve zde.
Před samotným barvením jsem se rozhodl model rozdělit na několik podsestav, které jsem slepil dohromady až úplně nakonec.
Hotový model, prostor pro motor jsem nechal prázdný
VŠE ŘÁDNĚ NASOLÍME:
Začal jsem nabarvením celého modelu černou barvou Tamiya XF-1. 
Základní barva
Model jsem následně zalakoval silně tužícím lakem na vlasy z Tesca. Při nanesení větší vrstvy laku se na černém povrchu po zaschnutí objeví bílé mapy, nejsou na škodu a v případě potřeby jdou snadno omýt vodou. Tento lak je levná záležitost a přitom efekt je mnohem lepší, než u laků jiných, mnohdy dražších výrobců. Co to však udělá s vlasy je otázka k zamyšlení...

Zalakování lakem na vlasy
Do ještě mokrého laku jsem pak nanášel různě velké krystaly soli a cukru. Po zaschnutí jsem celý model přestříkal barvou Tamiya XF-64 red brown.

1. vrstva barvy a detail krytu kufru
Pokračoval jsem opětovným zalakováním a nanesením směsí barev XF-64 a XF-3. 
2. vrstva barvy a detail krytu kufru
V posledním kroku lakování a solení jsem nanesl finální barvu karoserie auta XF- 23 light blue.





3. vrstva barvy a detail krytu kufru

VŠE ŘÁDNĚ UMYJEME:
V této fázi jsem si do plastové nádoby nalil teplou vodu a všechny součástky obalené solí jsem pomocí štětce umyl. Je nutná opatrnost, protože štětečkem se nesmývá pouze sůl, ale i lak na vlasy. 




Omytí soli a laku štětcem

Proto již v tomto momentu musíme dbát na to, abychom nesmyli všechny vrstvy barvy, štětcem pohybujeme velmi opatrně a promyšleně. Pokud se vše podaří, některé krystaly soli zůstanou pod nenarušenou barvou, což velmi dobře imituje odfouklou barvu.
Imitace odfouklé barvy na krytu kufru v přední části vozu
SEDAČKY:
Při barvení sedaček jsem postupoval obdobně, jen jsem vynechal závěrečnou modrou vrstvu barvy XF-23.
Rezavé sedačky
ÚPRAVY ŠTĚTCEM:
Na závěr upravím jednotlivá pole barev pomocí štětce, někde bylo nutno domalovat větší pole modré barvy... 
Domalování okrsků modrou barvou a hotový kryt kufru
... Jinde bylo zase žádoucí přidat hnědé a oranžové odstíny, které jsem použil z nastrouhaných akvarelových pastelek rozpuštěných ve vodě. 





Domalování rezavých polí štětečkem

Náboj kola a odpružení
CHROMOVANÉ ČÁSTI:
Pochromované části jako jsou poklice pneumatik, kliky a nárazníky jsem ztvárnil základním nástřikem černou barvou, následným zalakováním se zasolením a přestříkáním součástek barvou Gunze Chrome silver. 
vlevo slaný povrch, vpravo zvýraznění hran a znaku VW
Po omytí soli a laku bylo třeba na povrchu disků zvýraznit nápis VW a hrany disku pomocí štětce.
vlevo zvýraznění hran a nápisu VW, vpravo kolo před zvýrazněním
KOMPLETACE:
Jednotlivé součásti modelu jsem začal kompletovat až po celkovém nabarvení všech dílů.  




Hotové části před kompletací


Kompletace součástí vozu

Detail dveří a pohled na vysypané zadní okénko
Nejdříve jsem zalepil všechna skla, pak sedačky a pak osadil dveře. Do zavazadlového prostoru jsem ještě posypal úlomky skla (Icy sparkles od Deluxe materials) po rozbití oken. 
Posypání úlomky skla Icy sparkles
Nakonec jsem přilepil pneumatiky a sluneční clony na rám okna.


KONEC DRUHÉ ČÁSTI
hotový model
v poslední třetí části se dočtete o stavbě minidiorámy. 

POUŽITÝ MATERIÁL:
akrylové barvy, akvarelové barvy, sůl, cukr, lak na vlasy, voda  

ODKAZY:
sladko-slaná metoda zde

článek vyšel také v časopose Modelář Extra 21- za chyby, které se v článku vyskytují je odpovědná redakce
měřítko 1/35